Formátování pevného disku je nezbytný krok při jeho přípravě pro nové použití nebo při řešení problémů se soubory. Tento proces odstraní veškerá data na disku a připraví jej pro operační systém nebo novou instalaci dat. V článku se zaměříme na postup formátování disku ve Windows a také na rozdíly mezi dvěma hlavními typy disků, HDD a SSD, které se liší nejen svou konstrukcí, ale i výkonem, odolností a cenou.
Otevření nástroje Správa disků
Klikněte pravým tlačítkem na tlačítko Start a vyberte Správa disků (nebo můžete použít zkratku ‚Windows + X‘ a poté vybrat Správa disků). Tento nástroj vám umožní spravovat všechny připojené disky a oddíly na vašem počítači.
Výběr disku k formátování
V seznamu disků (označených jako Disk 0, Disk 1 atd.) najděte disk, který chcete naformátovat. Pokud disk obsahuje více oddílů, musíte vybrat konkrétní oddíl. Ujistěte se, že jste vybrali správný disk a oddíl, protože formátování odstraní veškerá data na tomto oddílu.
Upozornění: Nepokoušejte se formátovat disk, na kterém je nainstalován operační systém, pokud nechcete přijít o možnost spouštění systému.
Spuštění formátování
Klikněte pravým tlačítkem na vybraný oddíl a vyberte možnost Formátovat. Zobrazí se vám dialogové okno, ve kterém můžete nastavit parametry formátování.
- Zvolte systém souborů – Pro většinu moderních aplikací doporučujeme použít NTFS. Pokud ale plánujete používat disk na více systémech (například Windows a macOS), může být vhodné zvolit exFAT, který je univerzálně podporován.
- Název svazku – Zadejte název svazku, což je název, který se bude zobrazovat ve správci souborů.
- Rychlé formátování vs. plné formátování – Rychlé formátování smaže pouze strukturu souborů, což znamená, že data mohou být obnovena, dokud nebudou přepsána novými daty. Plné formátování trvá déle, protože kontroluje celý disk a lépe odstraní stará data.
Po nastavení všech parametrů klikněte na OK a potvrďte varování o ztrátě dat.
Dokončení formátování
Po dokončení formátovacího procesu bude disk připraven k novému použití. Disk se zobrazí ve Správci souborů a bude k dispozici pro ukládání nových dat.
Hlavní rozdíly mezi disky HDD a SSD
Pevné disky (HDD) a solid-state disky (SSD) jsou dva hlavní typy úložných zařízení používaných v moderních počítačích. Každý z nich má své specifické výhody a nevýhody, které jsou důležité pro různé typy uživatelů a aplikací. Rozdíly mezi těmito disky zahrnují technologii, výkon, odolnost, spotřebu energie, životnost a samozřejmě cenu. Pojďme se na jednotlivé aspekty podívat podrobněji:
1. Technologie
Základní rozdíl mezi HDD a SSD spočívá v tom, jakým způsobem ukládají data.
- HDD (Hard Disk Drive):
- HDD je založený na mechanické technologii. Uvnitř disku jsou rotující plotny (diskové kotouče) pokryté magnetickým materiálem, který slouží k ukládání dat. Data se na tyto plotny zapisují pomocí čtecí/zapisovací hlavy, která se fyzicky pohybuje nad povrchem ploten a mění magnetizaci v jednotlivých oblastech.
- HDD jsou tedy závislé na pohyblivých částech, což znamená, že jsou mechanicky složitější a zranitelnější vůči fyzickému poškození (například při pádu disku).
- SSD (Solid State Drive):
- SSD používají paměťové čipy typu flash, které nemají žádné pohyblivé části. Data se ukládají do paměťových buněk NAND (Non-Volatile Memory), což umožňuje mnohem rychlejší přístup k datům než u mechanických HDD.
- Technologie SSD je plně elektronická, což zajišťuje tichý provoz, vyšší odolnost a nižší spotřebu energie.
Závěr: Zatímco HDD jsou mechanické a závislé na pohyblivých částech, SSD používají rychlou a odolnou flash paměť, což výrazně ovlivňuje jejich rychlost, odolnost a spotřebu energie.
2. Rychlost
Výkon disku je pro mnoho uživatelů klíčový. Rychlost čtení a zápisu dat, doba přístupu a počet IOPS (operací vstup/výstup za sekundu) se mezi HDD a SSD výrazně liší.
- HDD:
- HDD mají pomalejší čtení a zápis kvůli tomu, že data jsou fyzicky ukládána na rotující plotny. Rychlost čtení a zápisu závisí na otáčkách disku (obvykle 5400 nebo 7200 ot./min).
- Typická rychlost čtení a zápisu se pohybuje mezi 80 MB/s až 160 MB/s.
- Mechanické části (hlava a plotny) zvyšují latenci (čas, za který začne disk číst data), což negativně ovlivňuje celkovou odezvu systému.
- SSD:
- SSD díky své elektronické povaze nabízejí mnohem vyšší rychlosti čtení a zápisu.
- SATA SSD dosahují rychlostí až 550 MB/s, což je několikanásobně více než u HDD.
- NVMe SSD (které používají moderní PCIe rozhraní) dosahují rychlostí čtení a zápisu až 7000 MB/s (u PCIe Gen 4), což je více než 40krát rychlejší než HDD.
- SSD také mají výrazně nižší latenci, což znamená téměř okamžitý přístup k datům.
Závěr: SSD jsou v porovnání s HDD výrazně rychlejší jak při čtení, tak při zápisu dat. Rozdíl je nejvýraznější u NVMe SSD, které poskytují rychlosti čtení/zápisu v řádu tisíců MB/s, zatímco HDD se pohybují maximálně v řádu stovek MB/s.
3. Kapacita
Kapacita disku je dalším důležitým faktorem, zejména pro uživatele, kteří potřebují ukládat velké objemy dat.
- HDD:
- HDD nabízí větší kapacity za nižší cenu. Běžné jsou disky s kapacitou 1 TB až 10 TB, a v serverových prostředích jsou dostupné i disky s kapacitou nad 20 TB.
- Díky nižším výrobním nákladům na gigabajt jsou HDD výhodné pro uživatele, kteří potřebují ukládat velké množství dat, jako jsou filmy, fotografie nebo zálohy.
- SSD:
- SSD disky mají obvykle nižší kapacitu než HDD, zejména v dostupnější cenové kategorii. Běžné jsou kapacity od 250 GB do 2 TB, přičemž disky s kapacitou 4 TB nebo více jsou stále drahé.
- U serverových SSD je možné dosáhnout i vyšších kapacit (až kolem 8-16 TB), ale za podstatně vyšší cenu než u HDD.
Závěr: HDD nabízejí větší kapacity za nižší cenu, což je ideální pro ukládání velkých objemů dat. SSD jsou dražší a mají nižší kapacitu, ale jejich vyšší výkon a spolehlivost je činí atraktivními pro běžné aplikace a operační systém.
4. Odolnost
Odolnost disku vůči fyzickému poškození, vibracím a otřesům je klíčová zejména pro uživatele, kteří používají přenosné počítače nebo často přesouvají své disky.
- HDD:
- Protože HDD obsahují pohyblivé mechanické části (plotny a čtecí hlavu), jsou citlivější na fyzické poškození. Při pádu nebo prudkých otřesech mohou být tyto komponenty poškozeny, což může vést ke ztrátě dat nebo k úplnému selhání disku.
- HDD jsou obecně méně vhodné pro použití v náročných podmínkách, jako jsou notebooky nebo přenosné zařízení.
- SSD:
- SSD nemají žádné pohyblivé části, což je činí vysoce odolnými vůči fyzickým otřesům a vibracím. I při pádu SSD zůstává jeho funkčnost nedotčena, což zajišťuje vyšší spolehlivost při používání v přenosných zařízeních.
- SSD jsou ideální pro mobilní zařízení, jako jsou notebooky, tablety nebo externí úložiště.
Závěr: SSD jsou výrazně odolnější vůči fyzickému poškození než HDD, což z nich činí ideální volbu pro přenosná zařízení nebo aplikace, kde je odolnost klíčová.
5. Spotřeba energie
Spotřeba energie je důležitým faktorem zejména pro uživatele notebooků nebo datová centra, kde může nižší spotřeba znamenat delší výdrž baterie nebo nižší provozní náklady.
- HDD:
- HDD mají díky mechanickým částem vyšší spotřebu energie. 3,5″ disky spotřebují při aktivní činnosti kolem 6-9 W, zatímco v nečinnosti mohou stále spotřebovávat až 5 W.
- U 2,5″ HDD, které se používají v noteboocích, je spotřeba o něco nižší, ale stále vyšší než u SSD.
- SSD:
- SSD jsou díky absenci mechanických částí mnohem energeticky úspornější. Běžná spotřeba SSD se pohybuje mezi 2-4 W při aktivní práci, zatímco v nečinnosti může spotřeba klesnout až na 0,01 W.
- Nižší spotřeba SSD vede k delší výdrži baterie u notebooků a nižším nákladům na provoz a chlazení v datových centrech.
Závěr: SSD jsou mnohem energeticky úspornější než HDD, což je klíčové pro uživatele notebooků a datových center. Nižší spotřeba vede k delší výdrži baterie a nižším nákladům na provoz.
6. Životnost a spolehlivost
Životnost úložného zařízení je důležitá jak z pohledu fyzického opotřebení, tak z pohledu ztráty dat.
- HDD:
- HDD mají omezenou životnost kvůli mechanickým opotřebením. Časem se mohou začít opotřebovávat pohyblivé části, což vede ke zhoršení výkonu nebo selhání disku. Typická životnost HDD je 3-5 let, přičemž záleží na intenzitě používání a podmínkách.
- HDD jsou také náchylné k fyzickému poškození, což může zkrátit jejich životnost.
- SSD:
- SSD mají omezenou životnost na základě počtu zápisů do buněk NAND. Každá paměťová buňka má omezený počet cyklů zápisu, po kterém se buňka stává nespolehlivou. Moderní SSD však mají technologie, které optimalizují rozložení zápisů a prodlužují životnost.
- U běžného používání mohou SSD fungovat 5-10 let nebo i déle. Navíc jsou SSD odolnější vůči fyzickému poškození, což zvyšuje jejich spolehlivost.
Závěr: SSD mají obecně delší životnost než HDD, zejména kvůli absenci mechanických částí a lepším technologiím řízení zápisu. HDD jsou více náchylné k fyzickému opotřebení a poškození.
7. Cena
Cena je důležitým faktorem při výběru mezi HDD a SSD.
- HDD: HDD jsou levnější na gigabajt, což je činí atraktivními pro uživatele, kteří potřebují ukládat velké objemy dat. Za stejnou cenu jako SSD lze pořídit HDD s několikanásobně vyšší kapacitou.
- SSD: SSD jsou dražší, ale jejich cena postupně klesá. Přestože cena za gigabajt je vyšší, výhody v rychlosti, spolehlivosti a nízké spotřebě energie často ospravedlňují vyšší investici, zejména pro uživatele, kteří vyžadují vysoký výkon.
Závěr: HDD jsou levnější variantou pro ukládání velkých objemů dat, zatímco SSD nabízejí vyšší výkon za vyšší cenu.
Závěr
Formátování pevného disku ve Windows je jednoduchý proces, který vyžaduje správný výběr disku a správné nastavení formátovacích parametrů. Při porovnání HDD a SSD disky přinášejí své výhody i nevýhody. HDD nabízejí vyšší kapacitu za nižší cenu, ale jejich mechanická povaha je činí méně odolnými a pomalejšími. SSD naopak vynikají rychlostí, spolehlivostí a nižší spotřebou energie, což z nich dělá ideální volbu pro rychlé a náročné aplikace. Výběr mezi těmito disky by měl být založen na individuálních potřebách, kapacitě, výkonu a rozpočtu uživatele.